Die christliche Ikonografie kennt unzählige Darstellungen von Märtyrern. Die Folterknechte verrichten ihr blutiges Un-Werk, doch die unschuldigen Opfer verlieren niemals ihre Würde, weilGott sie bereits ins Recht gesetzt hat. Blutzeugen gibt es noch heute; sie werden getötet, weil sie ihr eigenes Leben für ein gemeinsames Leben in Menschenwürde und Freiheit einsetzen. Märtyrern kann durch ein Bildwerk, das ihr Leid realistisch darstellt und den Betrachter aufzurütteln versucht, ein künstlerisches Epitaph errichtet werden.

Einen anderen Weg wählt Horst Sakulowski, der mit dem Graphitstift ein sur-realistisches Blatt entwirft. Vor einem unbestimmten Hintergrund schwebt eine längsgestreifte Jacke. Die Streifen assoziieren die Sträflingskleidung in den nationalsozialistischen Konzentrationslagern. Ein Windzug hat die Häftlingsjacke aufgebläht. Sie befindet sich in einem erbärmlichen Zustand und ist in Auflösung begriffen. Der Jackenkragen, der ein dunkles, liegendes Oval umfängt, bildet den Bildmittelpunkt. Darüber befinden sich die beiden ausgebreiteten und leicht angehobenen Ärmel. Jacke und Ärmel bilden die Form eines Tau-Kreuzes, dem jedoch sein Corpus abhandengekommen ist. Der Künstler gibt drei diskrete Hinweise auf die Kreuzigung Jesu Christi: Es sind die beiden Schraffuren dort, wo die beiden Ärmel abgeknickt sind, sowie der dunkle Fleck links unten auf der Jacke; sie repräsentieren die Wundmale an den Händen und den Stich in die Seite Christi.

Doch von wem ist die schäbige Sträflingsuniform eine Reliquie? Das Bild gibt eine eindeutige Ant-wort: Auf der rechten Jackenaußenseite ist ein Stoffschild mit der Nummer 49642 befestigt. Wem wurde diese Nummer zugeteilt? Der Name des Häftlings mit der Nummer 49642 ist Richard Henkes (1900-1945). Der aus dem Westerwald stammende Pallottiner wirkte auch in Schlesien, wo er in mutigen Predigten die NS-Ideologie als antichristlich kritisierte. Er wurde verhaftet und in das KZ Dachau verbracht, wo er Zwangsarbeit leisten musste. Als dort Ende 1944 eine Typhusepidemie ausbrach, ließ er sich impfen und freiwillig in einen Quarantäneblock einschließen, um Schwerkranken und Sterbenden als Pfleger und Seelsorger beistehen zu können. Richard Henkes infizierte sich und starb kurz vor der Befreiung des KZ.

Seine Asche wurde kurz nach Kriegsende auf dem Pallottinerfriedhof in Limburg beigesetzt. Seine Seligsprechung fand am 17. September 2019 im Dom zu Limburg statt. Pater Henkes, der sich nach dem Krieg für die Versöhnung von Deutschen und Tschechen enga-gieren wollte, wurde zu einem unfreiwilligen Märtyrer. Horst Sakulowski, der lange mit der künst-lerischen Gestaltung des Themas gerungen hat, wollte kein realistisches Bild etwa eines siechen Typhustoten schaffen. Vielmehr hat er mit einem surrealen Gedenkblatt des aufrichtigen Geist-lichen gedacht. Von außerhalb des Bildes fällt ein heller Lichtstrahl in das Oval, wo sich der Kopf des Paters befinden müsste; zudem trägt seine Jacke die Wundmale Christi. Auf diese Weise setzt der Zeichner die göttliche Bestätigung des stigmatisierten Blutzeugen ins Bild.

Křesťanská ikonografie zná nesčetné množství vyobrazení mučedníků. Mučitelé vykonávají své krvavé zlé dílo, ale nevinné oběti nikdy neztrácejí svou důstojnost, protože Bůh je již napravil. Svědkové krve existují i dnes; jsou zabíjeni, protože dávají vlastní život za společný život v lidské důstojnosti a svobodě. Umělecký epitaf lze mučedníkům postavit prostřednictvím uměleckého díla, které realisticky zobrazuje jejich utrpení a dojímá diváka. Jinou cestu zvolil výtvarný umělec Horst Sakulowski, který grafitovou tužkou nakreslil surrealistický pamětní list.

Co lze vidět

Před zcela neurčitým pozadím se vznáší bunda s nápadnými podélnými pruhy, které připomínají oděv odsouzenců v nacistických koncentračních táborech. Vánek vězňům bundu nafoukl. Přibližuje se k nám, jakoby vzhůru nohama, jak naznačuje půlkruhový límec. A tam, kde obvykle sedí hlava, vidíme jen prázdnotu, přesněji: tmavý, ležící ovál, který je projasněn paprskem světla pronikajícím shora. Tento paprsek přichází zvenčí; dopadá šikmo do obrazu a osvětluje chybějící hlavu a části pláště. Plášť spolu s mírně vyhrnutými rukávy tvoří tvar tau kříže, kterému chybí korpus. Tam, kde by měly vyhlížet obě ruce, jsou dvě prázdná místa: visící látka a po obou stranách silná tmavá skvrna s pruhy stékajícími dolů.

Na levé vnější straně bundy upoutá trojúhelníkový úhelník s číslem 49642. Méně nápadná je diagonální čára, uprostřed širší, která je vidět ve spodní části pravé vnitřní strany bundy. V dolní polovině obrázku je hojnost jemných, mírně zakřivených linií. Vycházejí z převislých útržků látky a trojúhelníkového úhlu a směřují ven z obrazu.

Umělec

Horst Sakulowski se narodil v roce 1943 v Saalfeldu v Durynsku. Tam také v roce 1961 absolvoval maturitu a v letech 1961/62 se vyučil keramikem. V letech 1962-1967 studoval na "Hochschule für Grafik und Buchkunst" v Lipsku, mimo jiné u malíře a grafika Bernharda Heisiga, který byl známý svými historickými obrazy. Sakulowski sdílel s "lipskou školou" ocenění uměleckého řemesla a orientaci na reprezentaci a lidskou figuru. Kresba je pro něj "nejzákladnější formou umělecké práce vůbec".

Po ukončení studií a po svatbě se vrátil do Durynska; od roku 1967 žije a pracuje jako svobodný umělec ve Weidě. V letech 1974-1989 byl předsedou malířské/grafické sekce "Verband Bildender Künstler der DDR" (Svazu výtvarných umělců NDR) v okrese Gera a snažil se najít schůdné kompromisy mezi oficiální linií a uměleckou autonomií. Pád Berlínské zdi a s ním spojená existenční nejistota a sebevědomí daly jeho tvorbě nový umělecký impuls. Při vší vážnosti má umělec ovlivněný křesťanským humanismem rozmarný smysl pro humor. Jeho díla byla vystavena na mnoha výstavách v Německu i mimo něj (například v Benátkách, Melbourne, Tokiu a v USA).

Vězeň 49642: Richard Henkes

Jméno vězně s číslem 49642 je Richard Henkes. Narodil se 26. května 1900 v Ruppachu (dnes Ruppach-Goldbach) ve Westerwaldu a vyrůstal s osmi sourozenci v katolické rodině. Po návštěvě studijního domu pallotinů ve Vallendaru a rozčarování z působení v ozbrojených silách vstoupil po maturitě v roce 1919 do noviciátu pallotinů v Limburgu. Zde studoval filozofii a teologii, zápasil se svým povoláním a v roce 1925 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1926 působil tento inspirativní učitel a pastor v pallotinských studijních domech ve Vallendaru a Alpách. V roce 1931 byl přeložen do Slezska, kde se křesťansky motivovaná konfrontace se světem a lidským obrazem národního socialismu stala jeho dalším povoláním. V roce 1941 ho řád vyřadil ze školské služby a přeložil do Strandorfu v Hultschiner Ländchen (dnes Česká republika) jako faráře.

Dne 8. dubna 1943 byl kvůli kázání v Branicích zatčen gestapem a po krátkém pobytu ve vězení odvezen do koncentračního tábora Dachau. Tam musel stejně jako ostatní vězni vykonávat nucené práce v nelidských podmínkách. Naučí se česky, aby se po skončení války mohl zasadit o porozumění mezi Čechy a Němci. Na konci roku 1944 vypukne v koncentračním táboře epidemie skvrnitého tyfu. Otec pallotin se nechal očkovat a dobrovolně se nechal zavřít do karanténního bloku, aby mohl jako ošetřovatel a farář pomáhat těžce nemocným a umírajícím. Asi po deseti týdnech se nakazil a 22. února 1945, 66 dní před osvobozením koncentračního tábora, zemřel; Henkes se stal nedobrovolným mučedníkem. Spoluvězeňský kněz zařizuje individuální kremaci těla a zajištění popela, aby mohl být 7. června pohřben na pallotinském hřbitově v Limburgu. Téměř o čtvrt století později bude otec Richard Henkes SAC blahořečen 17. září 2019 v Limburské velehradské katedrále.

Misie - vlastní poslání

Návrh "zvenčí", od přímluvců z limburské diecéze, zabývat se blahoslaveným Richardem Henkesem, může Sakulowski přijmout, protože zde existují úzké obsahové souvislosti se základními tématy jeho vlastního díla - jako je následování Krista a (křesťanský) odpor proti fašismu. Dlouho hledal umělecky adekvátní obrazovou myšlenku, na kterou si kladl vysoké nároky. Autor měl možnost vidět několik předběžných prací, které Sakulowski přiznaně považoval za nedostatečné.

Nakonec významný kreslíř portrétů a autoportrétů dospěl k závěru, že k již existujícím portrétům otce pallotina nechce přidávat další. Měl na mysli jiné věci: surrealistické, vizionářské zobrazení, symbolickou pamětní stránku. Jak naznačuje podpis vlevo dole - HSakulowski 75 Ü: 2020 -, inspiroval se znovuobjevenou kresbou z roku 1975. Jedná se o studijní list k obrazu "Konfrontace", který vznikl k 450. výročí bitvy u Frankenhausenu a připomíná oběti selských válek - symbolicky je zastupuje pouze oděv ukřižovaného sedláka. Revizí získává starší studie nový význam: v současné kresbě je totiž Henkesův odpor proti nacionálnímu socialismu, který mu - nechtěně - přinesl smrt, interpretován v rámci obrazu prostřednictvím stigmat a světla pronikajícího shůry: jeho život byl následováním Krista, proto odsouzenecký plášť nese Kristova stigmata; jeho smrt nebyla nesmyslná, neboť na něj dopadá světlo Boží!

Sbírání nití

Odlišně od studie, ale podobně jako na jiných kresbách, Sakulowski doplnil "relikvii" o jemné linky připevněné k odsouzencově bundě, které všechny vedou z děje obrazu směrem k nám divákům. Mohou nás - podobně jako Richarda Henkese - napomínat k jasnému "rozlišování duchů" (1 Kor 12,10; 1 J 4,1), abychom se postavili proti skrytému či otevřenému rasismu a antisemitismu, a tak se zasadili o lidskou důstojnost a svobodu všech lidí. Protože: nikdo není nikdo.

Informace o autorovi
Thomas Menges je redaktorem internetového recenzního časopisu Eulenfisch Literatur; publikuje v oblasti umění a náboženství.